Ó, jak jsme předvídatelní a nebo ne

Dnes přestanu opakovat stejné chyby, vzorce chování. Kdo jsem a co vlastně chci?Možná jsme si kladli podobnou otázku ať už proto, že nám to někdo poradil a nebo prostě, jen tak.Takže, jaké je to žít: jen tak?Hloupost, zkus to, ale lepší je to udělat tak a tak, lepší je se zachovat tak nebo jinak, já to doporučuji….Necháme si poradit skoro vždy.Jednou ale, snad, přijde malý záblesk uvědomění, kdy si řekneme: proč?Toto malé „proč“ nám nedá spát. Už ho nikdy nevymažeme. Přestože teď tu myšlenku zaženeme, vrátí se. Vrací se v různých podobách.Konejší nás: To zasáhl osud, to jste nemohli ovlivnit…To náhlé „proč“ má jiný názor.I když se rozhodneme uvěřit, že to je náhoda, shoda okolností a zůstáváme nadále předvídatelní, zdatně plníme statistiky, určujeme trendy, řekneme si: vše je v pořádku, je to právě tak, jak to má být, jednoho se nikdy nezbavíme.Navždy s námi zůstane to malé, neviditelné : proč.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *